JAK SE ZBAVIT BRÝLÍ – Mirzakarim Norbekov

    

Je lepší být blbcem, ale živým, zdravým a šťastným, než chytrákem, ale nemocným, nešťastným a skoro mrtvým!

BLBEČKOVY ZKUŠENOSTI – aneb mé vlastní zkušenosti – (Idiot se učí svými vlastními chybami, magor se učí debilitě od idiota)

Povězte mi, prosím. Máte nazbyt času, který byste mohl zbytečně ztratit čtením této knihy?                            Máte nazbyt sebedůvěry, již byste mohli úspěšně přeměnit na nedůvěru?                                                              Máte nazbyt sílu, již byste mohli využít ku vlastní škodě?                                                                                      Pokud ne, velmi vás prosím, přečtěte si tuto krátkou kapitolu.                                                                                       Ale třeba jste velmi tvrdohlavý blbec, kterým jsem já kdysi také býval a máte zbytečných –cet, -át let, jichž vám není líto strávit sebedestrukcí?!                                                                                                                                    Jste připraveni na intenzivní zničující každodenní osmihodinové tréninky, po kterých stejně zase zůstanete na začátku cesty?!                                                                                                                                                                             Jste připraveni upevňovat nemoc, vlastní nejistotu a na své problémy pohlížet jako na nepřemožitelná monstra?!                                                                                                                                                                                Jste připraveni ztratit veškerou víru a upadnout v zoufalství po té, co jste již vynaložili tolik sil?!           Odpovíte-li „ne“, pak vřele tisknu ruku. Vzhůru do akce! Naléhavě vás žádám, učte se cizími chybami!

Neustále si děláte starosti, někam spěcháte, ale ani na minutku se nezastavíte a nezamyslíte se: „Proč to všechno dělám? Kam směřuji a co po mně zůstane?“ Přitom se někde hluboko ve vaší duši určitě něco ozývá a dává vám na vědomí, že je něco jinak, špatně….. Ale není čas! Musíte stále někam spěchat. Otázkou je, kam a pro co? Ve skutečnosti totiž stojíme na místě, pohybujeme se v uzavřeném kruhu, aniž bychom to postřehli. Všechna úsilí se uzavírají ve výchozím bodě.                                                                                                                      Většina lidí je emocionálně uzavřena nebo přesněji řečeno, jsou emocionálně vykastrovaní. Všechny prožitky jsou skryty hluboko uvnitř. Pokud nějaká emoce pronikne na povrch, je to obvykle agrese.                                  Existuje jednoduchý vzorec: POVAHA A OSUD SE ROVNAJÍ NEMOCI.

Dnes, když pracuji s nemocnými a hrabu se v jejich závitech, cítím se jako největší odborník v oboru psycholog – proktolog. Víte, kdo je to proktolog, že? To je lékař specialista přes střeva. Pokaždé, když se snažím proniknout do mysli chronicky nemocného, se ocitám v tlustém střevě, které někteří lidé mylně nazývají mozkovými závity. Musím vyslechnout jejich kručení v podobě myšlenek a prdy v podobě vyřčení jejich myšlenek, které mají sloužit jako alibi jejich problémů. Jak jinak se můžu chovat k chronicky nemocným, kteří se po celá desetiletí aktivně brání uzdravení tím, že v ně nevěří, pochybují o něm, nebo v lepším případě se uklidňují představou, že přijde zázrak: „Třeba se jednoho krásného dne uzdravím?“                                                                                                                                                 Budují tak obrovskou armádu, proti které cítím celou nesmyslnost svých snah a nepotřebnost své lásky.

Drazí mí, mnozí lidé jsou po mnohá léta nemocní ne kvůli tomu, že by byli lékaři, zdravotníci a medicína špatní, ale protože si života a zdraví cení ze všeho na světě nejméně – zvláště když to mají.     Jak to vypadá, nemocní nechodí k lékaři kvůli zdraví, ale aby se zbavili bolesti a nepohodlí! A největší skupina lidí, respektive dav, přemýšlí stejným způsobem jako vy! Vždycky máte šanci vyčlenit se z davu, musíte jenom chtít. Problém je v tom, že vy znáte tajemství, jak být zdravý, krásný, bohatý, šťastný. Všechno to víte, do prčic, ale nic s tím neděláte! Chápete?! Neštěstí je v tom, že nejednáte!

Neexistují bezvýchodné situace, kromě smrti, vždycky existuje nějaké východisko.

Začněme tedy formováním nelogického chování Už dneska vás čeká přeměna v nenormálního člověka. Normální člověk říká: „Nejdříve chci vidět, jak se uzdravím a pak se moje duše zaraduje. Zatím čekáme. S takovým přístupem se prdlajs budete radovat, protože logika se opírá o fakta a fakt uzdravení není. To je právě pastička pro blbce s akademickým titulem! Co myslíte, je lehčí se uzdravit nebo se radovat z toho, že se uzdravíte? Samozřejmě, že je jednodušší donutit se uměle radovat jako nějaké tele a podaří se vám to okamžitě. Vaše uzdravení si vyžádá čas a píli. Takže začněme tím jednodušším.                                                                                                                                                                Zbývá vám to nejmenší: vycucat si z prstu radost a hrát tu radost jako roli tak dlouho, dokud nedosáhnete nějakého výsledku a tento stav se nepřenese do vaší podstaty. Zkrátka pokuste se vzpomenout na situaci, kdy jste se cítili okřídlení, nadšení, v sedmém nebi radostí.

A pokud se přestanete obelhávat a s rukou na srdci, odhodivše všechny ambice a uraženost a podíváte se na sebe s odstupem, pak jistě pochopíte, že máte na čem pracovat.

Než začnete stavět nový dům, musíte nejdřív zbourat starou barabiznu, odklidit sutiny a teprve potom začít se stavbou základů. Pokud ses stejně urazil, drahý čtenáři, řeknu vám jedno: s člověkem, který hledá záminky, aby se mohl na někoho urazit nebo nic nedělat a nepohnout svým….. Čím? Napadají vás mozkové závity, já to pojmenuji pravými slovy – zadkem – není o čem mluvit! Takže si běž svou cestou! Šťastnou cestu!                                                                                                                            Takže dovolte, ať bude kniha vypadat jakkoliv, budu vykládat téma stejně jako ve škole. Pro ty co se rozhodli TAM nejít a pokračovat, pokračuji!